YCKFJ ►Kapitola 2◄

30. října 2014 v 17:55 | Pervy Salamander ✝ |  You can´t kill fear, Jack
druhá kapitola. Nevím nevím. Snad to dopíšu .D ... a snad to dává smysl. Příjemné čtení.


Jack ležel na posteli, schoulený do klubíčka. Tělem mu projížděly impulzy nesnesitelné bolesti, hrudník mu hořel, srdce se mu mohlo rozskočit. Co se to s ním děje? Co mu to jen Pitch provedl?.. Chytl se oběma rukama za hlavu. Neustále slyšel Pitchův škodolibý smích. Točil se všude okolo něj až ho z toho hlava bolela. Bylo to nesnesitelné. Jack cítil, jak lapá po dechu. Panický záchvat. Chtěl křičet, přivolat si pomoct ale nezmohl se ani na sten. Propocené prostěradlo svíral křečovitě mezi prsty ve snaze se nadechnout. Jen jeden nádech. Jeden jediný nádech by mu stačil, aby dal ostatním vědět, že s ním něco není v pořádku, že se jeho stav zhoršil, že možná umírá... Kašlal, sténal, když v tom se náhle dokázal trochu nadechnout. Jeho bolestný výkřik se rozlétl po celém pólu.

Okamžitě ho zaslechli ostatní strážci. Na nic nečekali a vyběhli za ním. Jack ležel na zemi vedle postele, třásl se a téměř nedýchal. Sever vtrhl do místnosti jako první a vrhl se k Jackovy. "Proboha!" vykřikla Zuběnka a přiložila si ruce k ústům aby potlačila hysterický výkřik. "Co se to děje? Severe?! CO S NÍM JE?!" Muž byl zmatený, netušil co má dělat. Náhle popadl mladíka do svých obrovských rukou a přitiskl si ho k hrudi. Pevně ho objímal, snažil se ho zklidnit. Chlapcovo tělo se pomalu přestávalo třást. Už i popadal dech. Všichni se na něj v očekávání dívali. Sever k nim jen se slzami v očích vzhlédl a pokusil se o klidné kývnutí. Ostatní si oddechli. "Jacku..." pokusil se Sever k mladíkovy promluvit, ale nevypadalo to, že by ho vnímal. Jack se ale potřeboval nadechnout ještě víc. S tím, co teď zvládne nemůže promluvit. Nikdo by mu nerozuměl. Sever si toho všiml. Zvedl mladíka jako peříčko ze země a položil ho zpět na postel. Zuběnka ho přikryla a chytla za ruku. Jack sykl a nadechl se. Vyšlo z něj ale pouhé chraptění. "Nenamáhej se." hlesla Zuběnka. "Mám takový pocit." ozval se z pozadí Zajíc. "Že nám chce něco říct." Sever se na Zajíce vážně podíval a pak ten samý pohled stočil na Jacka. "Co je to, Jacku. Co nám chceš říct?" Jack se těžce nadechl a s výdechem i něco hlesl. Promluvil ale tak potichu, že nikdo, ani Sandy mu nerozuměl. Sever se k němu tedy naklonil blíž. Jack se znovu nadechl a opět vydechl. "P...Pich..." a to bylo to poslední, co řekl. Pak se jen propadl hlouběji do polštáře a usl. Sever se opět napřímil. "Co ti řekl?" Mlčel. "Tak co ti řekl?!" znervózněl Zajíc. "Řekl... jen jediné slovo." zíral Sever do země. Chvíli se odmlčel a pak pohlédl na ostatní. "Řekl jen ; Pitch."


"Musíme něco udělat. A to hned!" přecházel Sever po místnosti s krbem. "Ale co?" nadhodila Zuběnka otázku. Chvíli bylo ticho. Slyšet bylo jenom praskání dřeva v krbu. Pak se Sever zastavil a pohlédl na Sandyho. "Nenapadá tě něco Sandy?" Písečný mužíček se zamyslel. Před očima měl stále Jackovu ruku prorostlou černými žílami. Pohlédl dlouze na Severa. Ten okamžitě věděl co ho napadlo. Nad Sandyho hlavou se objevil malý písečný Pitch.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Natla Dahmer Natla Dahmer | Web | 1. listopadu 2014 v 1:01 | Reagovat

Pěkný díl, ale chudák Jack :-( :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama