Rychlovka..

1. března 2015 v 0:21 | Pervy Salamander
zas jedna pro pát Aaron a Tyler. Možná vám sem časem dám nějaké info o nich... uvidíme :D


Strčil mě do kabinky a zamkl. Byla trochu stísněná, ale tím jsme se netrápili. Tolik místa jsme nepotřebovali.
Natlačil mě na stěnu a začal mě hladově líbat. Nemohl jsem popadnout dech. Až mě trochu vyděsilo, jak je nenasytný.
Přesunul se na krk. Nádech. Jedna má část ho strašně moc chtěla zpomalit, ta druhá ho naopak v rychlosti podporovala.
Vrazil mi koleno mezi nohy.

Sakra.
Řekni sbohem soudnosti.
Cítil jsem jak přestávám ovládat své tělo. Jak s ním manipuluje a ani se nebráním. Jak si hraje a já slastně vzdychám. Cítil jsem, jak je napnutý, jak je přeplnění k prasknutí.
Foukl mi do ucha.
Zašimralo to, ale taky mě to vzrušilo.
Náhle mě otočil čelem ke stěně kabinky. Bylo mi jasné, proč.
Až teď mi došlo, že mám poklopec už dávno rozepnutý. Obratným pohybem ruky mi stáhl kalhoty i se slipami do kolen.
Sakra... zapomínám, jak je v tom dobrý.
Pak už jsem jen zaslechl cinknutí jeho přezky, důvěrně známý zvuk rozepínajícího se zipu a pak tlak v zadní čísti těla. Zatajil jsem dech. Na takovéhle fofr akce jsem si ještě nezvykl.
Vzpomínal jsem si na to, co mi vždy říkal. Uvolni se, uvolni se. Pomalu jsem vydechl.
Ve chvíli, kdy jsem ucítil, že je ve mně celý, začal se pohybovat. Nijak zvlášť dlouze ale razantně. Ucítil jsem jeho teplý dech na krku. Skousl mi ucho a pak vzdychl. Také jsem vzdychl. Jeho hlas mě vždy odzbrojí. Jak jen je možné, že je někdo tak úžasný?
Tlak se zvětšil. Chytil mě daleko pevněji, než na začátku.
Cítil jsem se, jako pod vlivem drog. Vůbec jsem nevnímal čas, svět okolo. Soustředil jsem se pouze na nás, na to jak jsme propojeni. Ani jsem si neuvědomoval, jak hlasité steny vydávám a popravdě, mi to bylo jedno.
Už to skoro bylo.
Už jen trochu.
Malinkou chvilku.
Ten správný pohyb a...
Zakryl jsem si pusu rukou, aby nebyl můj sten slyšet. On mi zabořil obličej mezi lopatky.
Znovu jsem nemohl popadnout dech. Tentokrát už to ale nebylo tak frustrující jako předtím. Tlak se zadní části těla zmizel. Najednou v tom těle bylo takové... prázdno.
Ztěžka jsem si natáhl vše, co mi shodil k zemi. Zapnout ten mizerný pásek bylo těžší, než se zdálo.
Opřel jsem se o stěnu kabinky stále rychle dýchajíc. Pohlédl jsem na něj. Upravoval si košili, aby nikdo nic nepoznal. Zvláště on si musel dát velmi záležet.
Usmál jsem se.
Sice jsem ještě nebyl úplně zvyklý na tyhle rychlovky, ale byli něco nadpozemského.
Konečně si všiml, že ho sleduji. Podíval se na mě tázajícíma očima. Jen jsem zakroutil jemně hlavou a dál se usmíval. Cukl mu koutek. Asi se taky usmál. Nikdy to moc nepoznám.
Vrazil mi pusu na tvář a podíval se mi zpříma do očí.
Stále jsem se smál jak malé dítě.
Políbil mi ucho a projel mi rukou vlasy.
Odešel.
Ještě chvíli jsem tam zůstal stát, usmívajíc se na celý svět.
Pak jsem vrávoravě otevřel dveře a vyšel z kabinky.

Hlavně nenápadně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cicuš :) Cicuš :) | Web | 10. března 2015 v 20:37 | Reagovat

Som rada, že blog je upeť spustený :) nemohla som sa dočkať poviedok :)
A tieto poviedky, ktoré ste sem dali sú božské :)

2 Pervy Salamander Pervy Salamander | Web | 10. března 2015 v 20:52 | Reagovat

[1]: jeeeeee ^^ děkujeme moc ^^
máme toho teď hodně, protože budeme maturovat... ale bylo nám blogu líto :D

děkujeme orpavdu moc ^^ už jsme si mysleli, že nikdo na blog nechodí :D jsi zlatá ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama